Touto VÝZVOU 🙂

Milá Martino, přečetla jsem si Vaše povídání a mám takové příjemné chvění po těle. Při čtení - protože si troufám říct, že se už nějaký pátek známe, slyším i Váš hlas a vidím Vaši mimiku. Dokonce si Vás představuji, jestli běžíte s vlasy svázanými do culíku :-D. Jsem jedna z nás, které jste pro cvičení pilates nadchla a získala. Za mě - velké díky!!! Právě jsem prolistovala svoji "kartotéku" permanentek, které sbírám pro hmatatelný důkaz toho, jak JSEM DOBRÁ! Podle všeho mi zbývají 3 hodiny a budu mít odcvičeno 400 hodin!! Poprvé jsem se s Vámi a tím i pilates setkala v roce 2009. Od té doby se snažím cvičit pravidelně. Měla jsem jednoměsíční i dvouměsíční pauzy. Přesto jsem se - i když s trémou a obavami - opět vrátila a jsem za to moc ráda. Pokud moji reakci pročítá i někdo, kdo váhá s tím, zda přijít a začít cvičit pilates pod Vaším vedením, rozhodně zvedám po Vašem vzoru a palec nahoru a skanduji ANO! ANO! ANO! Rozhodně nejsem vysportovaná slečna, mladá mamina, žena, která srší elánem, svěžestí a energií na první pohled. Patřím mezi ty Vaše klientky, které spadají do kategorie 50+ , kategorie babiček. A navíc do kategorie žen, které většinou těžko seberou odvahu (?) se svou nadváhou chodit do skupinového cvičení. A pokud mluvím o nadváze, není to u mne navíc 5,10,15 ani 20 kilo. Bohužel. Přesto musím konstatovat, že po téměř 6ti letech (a těch 400 hodinách ) cvičení, se i s přibývajícími roky a téměř stálými kily navíc, cítím fyzicky mnohem lépe, než při svém prvním setkání s Vámi a pilates. Jsou sice dny, kdy se peru se svým horším já, abych cvičit šla, ale vždycky ,a to bez vyjímky, jsem po hodině za to ráda a spokojená se sebou, že jsem to dala, zvládla a cítím se perfektně. Možná, že by ledaskdo mohl zapochybovat nad mottem pilates, které zmiňujete. Totiž v mém případě. Po 30ti hodinách máte nové tělo. Jenže jen já vím, že tam - uvnitř mě, to nové tělo opravdu JE!! A za to Vám moc děkuji a fandím a doufám, že spolu budeme držet basu ještě hodně dlouho. Přeji hodně zdraví, pohodu a ať se Vám skvěle daří. Helena

Helena Vondrová

Co nám pilates vzal? - nechuť cvičit a něco pro sebe udělat - dvě hodiny času týdně, kdy jsme mohli sedět v křesle a tlachat o zbytečnostech - ochablé a povolené svaly - opakující se bolesti zad, pro které jsme stejně nemohli v křesle sedět Co nám pilates dal? - lepší fyzickou kondici - bezbolestná záda ( i když někdy ještě trochu bolí ) - zpevněné a protažené svaly, tudíž zpevněné tělo - pocit, že jsme stále lepší -příjemné, odborně vedené dvě hodiny týdně s cvičitelkou Martinou - úsměv na rtech a pocit uspokojení při odchodu z hodiny pilatesu Kotalovi

Manželé Kotalovi

Milá Martino, Na začátek se musím přiznat, že nejsem jsem typ člověka, který se rád svěřuje, ve všem se nimrá, rozebírá a ventiluje své problémy a postřehy ven. Všechno si v sobě pečlivě ukládám a ukládám...... Ale na Váš blog o cvičení Pilates reagovat musím. V dnešní době je moderní říkat o všem, že je něco moje srdeční záležitost. Já se nebojím říct, že pro mě je Pilates „malý zázrak“. A to všechno Vaší zásluhou. Jsem moc ráda, že jste nás zasvětila nejen do samotného cvičení, ale hlavně do tajů našeho těla. Už vím, že moje páteř je „ šňůrka perel“ se kterou si mohu pomalu dělat to, co se mi zlíbí. Netušila jsem, např. že, mám pánevní dno. Umím si vědomě aktivovat různé svaly a to je pro mě jako ženu babičkovského věku, důležité. A hlavně moje vystouplé lopatky a kulatá záda. Pořád si říkám: „ ramena dolů, lopatky k pasu“. O metodě Pilates jsem poprvé četla v časopise (asi v roce 2008), byla tam fotografie cvičitelky ve výchozí pozici k „open leg rocker“. Krása těla v této pozici mě učarovala. Sedla jsem si na koberec a snažila jsem se do pozice s propnutýma nohama dostat. Vůbec to nešlo. Řekla jsem si:“ to bych chtěla jednou umět“ a teď to umím. Na konci hodiny nám říkáte „ krásný ženský, byly jste báječné a já vám děkuji“ ale my děkujeme hlavně vám.

Eva Duchková